Hudební alchymista Jiří Stivín je schopen hrát na všechny možné i nemožné dechové nástroje, zároveň již léta pružně a úspěšně přebíhá od vážně hudby k jazzu a zpět. „Dokážu zahrát na všechno, co má díru,“ říká tento multiinstrumentalista. Hudba jej stále uchvacuje, nejvíce ho vzrušuje improvizace. Laureát prezidentské medaile Za zásluhy z roku 2007 také před pěti lety natočil svůj první film a vystavuje fotografie. Jiří Stivín se narodil 23. listopadu 1942. Ve své tvorbě vždy kladl důraz na improvizaci, která podle něj rozvíjí fantazii. „Většina lidí, kteří mají talent k improvizaci, když se musí učit stupnice, tak se na ten nástroj vykašle a přestane dělat muziku úplně. Dril je vždy nebezpečný,“ tvrdí Stivín, který ve Všenorech u Prahy založil Centrum pro improvizaci v umění zaměřené na hudbu, film a pohyb, výtvarné umění a mluvené slovo. Improvizaci očekává i od členů svého orchestru Collegium Quodlibet, jehož složení je proměnlivé. Pražský rodák se po absolutoriu na FAMU věnoval výhradně hudbě (svůj první film, dokument o životě jeho matky, herečky Evy Svobodové, s názvem Máma a já, natočil v roce 2007).
