Poznali se v disentu, po revoluci se oba dostali do vysokých státních funkcí. Stanislav Devátý vedl jako ředitel Bezpečnostní informační službu, Petruška Šustrová (*18. 5. 1947) zase zastávala pozici náměstkyně ministra vnitra. Její cesta do těchto sfér byla komplikovaná. Z politických důvodů nemohla po srpnu 1968 dokončit studium a nakonec byla zatčena za opoziční aktivity v Hnutí revoluční mládeže. Po propuštění pracovala jako poštovní úřednice a uklízečka. Byla jednou z prvních signatářek Charty 77 a působila ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, přispívala svými texty do samizdatového tisku. Po krátkém působení ve státní správě na počátku 90. let se prosadila jako novinářka a politická komentátorka a za tuto činnost se stala v roce 2009 laureátkou Ceny Františka Peroutky.
