Někdy je toho na člověka opravdu moc, i když je soudce. I on může mít krizi a probudit se tam, kde by to nikdy nečekal. Ale soudní síň nečeká. Mladá žena se starala o kněze. Sblížili se, milovali se, ona otěhotněla. Dítě žilo s nimi, ale kněz zemřel. Možná sebevražda, motivovaná porušením morálního principu. Ale teď jde o osud dítěte, matka totiž nemá z čeho žít, nemá nárok ani na sociální dávky. Jak prokázat otcovství mrtvého otce. Soudce stojí před mimořádně složitou a citlivou otázkou, šlo přece o kněze. Svědci toho vztahu odpovídají rozdílně, někdo připouští knězovo otcovství, jiný zásadně nikoliv. Zatímco se Adam trápí těmito problémy, musí se rozhodnout i o něčem jiném, zcela osobním. Pomůže otci tím, že se pokusí zastavit soud s anonymem, který by mohl poškodit otcovo dobré jméno? Nebo se zachová čestně? Musí volit, a velmi těžce. Už není jen soudce v taláru, stojící nade vším. Dostává se až na samé dno sebe sama a morálně vzato může být souzen i on. A je jasné, že mu nikdo nemůže pomoci. Ani jeho krásná terapeutka - vztah k ní už v sobě žádnou terapii nenese, jen další komplikovaný cit. Přes všechny osobní zmatky, přes otcovy i matčiny problémy však musí pokračovat ve svém případu a nalézt důkaz, který dá malému dítěti otce.
