Eleně a Pietrovi se narodí druhá dcerka Elsa (pojmenovaná na počest spisovatelky Elsy Morante), ale navzdory tomu se napětí mezi manželi začíná stupňovat; Elena se hlásí k feministickému hnutí, které úctyhodný profesor Pietro bagatelizuje a zesměšňuje.
Jednoho dne do Florencie neohlášeně přijíždí Pasquale a Nadia, kteří se neukážou jako právě příjemní společníci; vystraší děti, neustále uráží „novou“, buržoazní Elenu a její životní styl a shazují jejího manžela a jeho jemné ručičky. Poté, co vyjedí ledničku a do sytosti si užijí vymožeností domácnosti Airotových, jako je vana a gramofon, se mladí komunisté chladně rozloučí a zmizí.
Není tedy divu, že Pietro není vůči Eleniným přátelům z Neapole zrovna přátelsky naladěn. V tu nejnevhodnější chvíli zavolá Eleně Lila a zeptá se, jestli k ní může na prázdniny poslat Gennarina. Elena to nese nelibě, ale jako vždy své přítelkyni podlehne.
