1998
Na návštěvu k Maxwellovi přijíždějí rodiče jeho první zemřelé ženy Sáry, Roberta a Ernest. Maxwell se přizná, že se jim neodvážil říct, že se znovu oženil. Fran se snaží, aby se jim co nejvíc zalíbila, ale vypadá to, že její temperament upjaté staré lidi přímo děsí. A to jim ještě musejí s Maxwellem říci, že Fran se chystá jejich vnoučata adoptovat. Fran k tomu bohužel zvolí ten nejméně vhodný způsob − vezme je do karaoke baru a sdělí jim novinku prostřednictvím improvizované písně. Roberta a Ernest pobouřeně bar opustí a chystají se adopci napadnout právní cestou. Fran se obává, že soud bude zkoumat její minulost, která není prosta různých nerozvážností. Maxwell ji ale uklidní: sám si ji dal důkladně proklepnout ještě předtím, než ji najal jako chůvu. Děti jsou na straně Fran, a nakonec se jim podaří prarodiče přesvědčit, že bude skvělá adoptivní matka, že s ní budou na Sáru vždycky vzpomínat a nezapomenou, že mají dědečka a babičku.
Viac o Chůva k pohledání
