Seriál vznikl v polovině sedmdesátých let a znamenal novou kapitolu v historii našeho původního seriálu. Prozaik Jan Otčenášek a dramatik Oldřich Daněk, v té době oba již renomovaní tvůrci, označili své dílo termínem "televizní román". Dali tak najevo, že jim nejde o běžný, spotřební, zábavně-populární žánr, ale že míří k televiznímu dílu hlubšího záběru. Na vypjatých historických okamžicích let 1936 až 1945 sledují zvraty českého osudu i podoby českého charakteru. Ve scénáři našel zalíbení režisér, jehož jméno čteme na dlouhé řadě těch nejvýznamnějších seriálů od dob jeho počátků dodnes - František Filip. Přivedl před kameru celou plejádu hereckých mistrů všech generací: Miloše Nedbala, Karla Högera, Danu Medřickou, Janu Hlaváčovou, Vladimíra Menšíka, Jiřího Adamíru, Josefa Somra, Josefa Abrháma, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jaromíra Hanzlíka a dlouhou řadu dalších.
S hrdiny seriálu se seznamujeme ve třicátých letech minulého století. Bydlí v pavlačovém domě v Bagounově ulici na Žižkově a řeší své všední problémy. Kupříkladu soused Soumar (J. Somr) má trafiku, kterou ve dne úřední orgány stěhují do hloubi ulice a v noci zas orgány zcela neúřední zpět na roh. Seznámíme se s rodinou majitelů domu Nerudných, v níž narůstá konflikt mezi otcem (M. Nedbal) a syny (V. Ráž, J. Bláha, J. Adamíra, J. Abrhám), které pojmenoval podle hrdinů Iliady. Nezdárnému synu Patroklovi hrozí vydědění, nejmladší Paris se zamiloval do trafikantské dcery Růženy (J. Obermaierová). Poznáváme rodinu domovnice Anděly Hrachové (J. Hlaváčová), v níž se tatínkové čas od času střídají. Představují se malíři Ehrlich (K. Höger) se svými kýči a komunista Dlask (J. Vala) s kubismem. Eduard Drvota (V. Menšík) sní své plány o velkém povoznictví a nevšímá si, kde jeho dcera Majka (Z. Ondrouchová) tráví svůj čas...
