Úvodní díl nového cyklu dokumentů o životním stylu v letech 1945–89 se zaměřuje na sváteční příležitosti, které se zvláště v předlistopadovém režimu udržovaly s železnou pravidelností a rituálností. Svátky představovaly pevné body, které určovaly pravidelný běh roku a výrazně napomáhaly i dojmu normalizačního bezčasí. Totalitní společnost instituci svátků milovala a uměla ji využít, otázka však je, jaký byl jejich skutečný dopad na přesvědčení obyvatel. V tomto dílu si připomeneme Mezinárodní dny žen, prvomájové a lampionové průvody, ideologicky žádoucí imitace křesťanských svátků i další bizarní rituály nedávné minulosti.