Málokdy se stane, aby se jednoho hudebního a posléze i televizního projektu zúčastnilo více než deset hvězd. Tenkrát, v roce 1992, se to podařilo. Ten nápad se vlastně zrodil na tehdejším finále Porty v Olomouci, kdy se jednoho deštivého odpoledne potkali dva lidé - televizní dramaturg a hudební vydavatel. Povídali si o všem možném a navzájem se tak trochu překvapovali shodností některých svých projektů. A tu ten druhý z nich povídá, že ví o zajímavém počinu protagonisty někdejších českobudějovických Minnesengrů, Pavla Pokorného, který má hotové aranže několika známých i méně známých koled, a prý by stálo za to ty koledy nabídnout hned několika folkovým a písničkářským hvězdám, aby si každý z nich vybral tu "svoji", a to by prý pak byla deska. A tak se počátkem listopadu roku 1992 sešli ve Starém Městě pod Landštejnem a posléze i v nedalekém Klášteře: Robert Křesťan, Jan Nedvěd, Pavel Lohonka Žalman, Wabi Daněk, Jaroslav Samson Lenk, Lenka Halamová, Lenka Slabá, Jaromír Nohavica, už zmíněný Pavel Pokorný a jeho Exminnesengři i skupina Klíč. A když ze Švýcarska přijel písničkář Bohdan Mikolášek, byli už všichni kompletní. Před brněnskými televizními kamerami pak zazpívali koledy. A kolem chalupy se kupil umělý sníh, v krbu praskal skutečný oheň a všude kolem se pomalu, tiše a ochotně šířila vánoční atmosféra.
