hudební

1997
Réžia: R. Vodrážka
Rok výroby: 1997

Známý český zpěvák Pavel Bobek (*16. 9. 1937 – †20. 11. 2013) se ve svém interpretačním umění zaměřoval především na americké písně. Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. V šedesátých letech byl zpěvákem skupiny Olympic, pak vystupoval nejčastěji s Country Beatem Jiřího Brabce. V roce 1967 se stal stálým členem divadla Semafor, v němž působil až do počátku devadesátých let minulého století. V roce 1978 si zazpíval s americkým country zpěvákem Johnnym Cashem, což bylo dle Bobkových slov "neobyčejné a nezapomenutelné". O dva roky později byl oceněn za zásluhy o rozvoj country music u nás ziskem Zlaté porty. Ke konci svého života vystupoval se skupinou Malinaband v čele s Lubošem Malinou. Několik měsíců před svým skonem 20. listopadu 2013 byl Akademií populární hudby zvolen do Síně slávy.
Na koncertě v pražské Lucerně roku 1997 při jeho šedesátinách zpěvák vede rozhovor s Věrou Martinovou o své umělecké kariéře, lásce k americké hudbě, jak rock'n'rollu, tak country. Hovoří o tom, jak ho k českým textům vyzval Jiří Grossmann a před svou smrtí mu doporučil textaře Vladimíra Poštulku, ale samozřejmě spolupracuje i s ostatními (M. Žantovský, Z. Rytíř, E. Krečmar...). Diváci si mohou poslechnout ty nejznámější písně z Bobkova repertoáru, jako jsou Vincent, Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát, Můj rodný dům, Muž na konci světa, Musím se sám sobě smát (spolu s Robertem Křesťanem), S tím bláznem si nic nezačínej (s Marií Rottrovou), Veď mě dál, cesto má a další. Spolu s Karlem Zichem zazpívá jedinou neamerickou, Zichovu autorskou píseň Bowery Street.