Představení Verdiho Traviaty na Salcburském festivalu v roce 2005 přitáhlo pozornost celosvětové veřejnosti, ačkoliv to nebylo první společné vystoupení Anny Netrebko (Violetta) a Rolanda Villazóna (Alfréd) v hlavních rolích na jevišti. Byl to však okamžik, kdy oba v salcburské inscenaci vystoupali na hvězdný piedestal. Každý z nich je brilantní a jedinečný svým způsobem, ale pod vedením režiséra Willyho Deckera zazářili nad vším jako dokonalý operní pár, vyvolávající před zvědavým obecenstvem nejrůznější fantazie. Operní hvězdy si nikdy předtím nebyly tak osobně blízké a nikdy tak výrazně zviditelněné v médiích po celém světě. Dříve neznámé záběry z divadelních zkoušek a rozhovory se sopranistkou Annou Netrebko (Violetta), tenoristou Rolandem Villazónem (Alfréd), barytonistou Thomasem Hampsonem (Alfrédův otec Germont) a režisérem Willym Deckerem přivádí k životu tento magický okamžik hudby.
Verdiho La Traviata, která znamená česky Zbloudilá, měla světovou premiéru ve slavném benátském divadle La Fenice. Stalo se tak 6. března 1853 a prý neměla velký úspěch. Vznikla na základě tehdy velice populárního románu Alexandra Dumase, mladšího, Dáma s kaméliemi a pojednává o pařížské kurtizáně, která toužila po klidném rodinném životě v náručí milovaného muže. Románovou hrdinkou byla skutečná, v 19. století žijící dívka Alphonsina Plessisová, která se později na vrcholu své slávy přejmenovala na Marii Duplessisovou. Prý pocházela z nuzných poměrů v Normandii. Hrob této kurtizány naleznete na hřbitově Montmartru, hned v blízkosti kdysi "vykřičené" pařížské čtvrti Pigalle
