J. S. Bach: Koncert d moll pro dvoje housle a smyčce

Jedinečný záznam Československé televize v rámci Pražského jara v roce 1975.
"S Igorem jsme měli možnost se sejít nejen na koncertním podiu, ale i v nahrávacím studiu. Jedno z našich společných vystoupení zaznamenala dokonce i tehdejší Československá televize. Byl to závěrečný koncert Pražského jara v roce 1975, který měl dirigovat Igorův otec David Oistrach. Jelikož však na podzim 1974 David Fjodorovič bohužel zemřel, na jeho počest zazněl vedle tradiční Beethovenovy 9. symfonie ještě Bachův dvojkoncert se mnou a Igorem Oistrachem. Českou filharmonii řídil skvělý Arvid Jansons." řekl sám Hudeček. Dnes tento záznam Koncertu d moll pro dvoje housle a smyčce BWV 1043 J. S. Bacha divákům nabízíme.
Igor Oistrach byl houslista, dirigent a pedagog (*27. 4. 1931 – †14. 8. 2021). V počátcích své kariéry vystupoval se svým neméně slavným otcem Davidem Oistrachem (*17. 9. 1908 – †24. 10. 1974), který hrál obrovskou roli v jeho tvůrčím rozvoji a byl i učitelem Václava Hudečka. Igor Oistrach vystupoval s úspěchem v Sovětském svazu i mimo něj. Jeho západní debut se konal v Londýně v Royal Albert Hall. V roce 1949 získal první cenu na Mezinárodní houslové soutěži Světového festivalu mládeže a studentů v Budapešti a v roce 1952 první cenu na mezinárodní houslové soutěži v Poznani. Hudbě se začal věnovat od raného dětství. V šesti letech už hrál na housle a o dva roky později přešel na klavír. Po válce a návratu do Moskvy z emigrace vystudoval Střední hudební školu a později housle na moskevské konzervatoři u svého otce. Od roku 1958 byl sólistou Moskevské státní filharmonie a o sedm let později začal vyučovat na moskevské konzervatoři. V roce 1968 se Igor Oistrach poprvé chopil taktovky, v zahraničí jako dirigent debutoval v Kodani v témže roce. Později vystupoval se symfonickými orchestry Moskevské filharmonie, Leningradské filharmonie, s orchestry v Londýně, Berlíně, Vídni a v Bruselu. Se svou manželkou, klavíristkou Natalií Zertsalovou provedl a nahrál komplety Beethovenových a Mozartových sonát, za něž získali ocenění. I. Oistrach vyučoval na Královské konzervatoři v Bruselu. Působil také v porotách prestižních houslových soutěží – Soutěže královny Alžběty, Mezinárodní houslové soutěže Henrika Wieniawského nebo Mezinárodní Čajkovského houslové soutěže v Moskvě.