hudební

Réžia: J. Procházka

Dokument vzniknul v průběhu roku 2017, kdy se čas existence Čechomoru zakulatil na 30 let. V domovském nahrávacím studiu kapely na barrandovském kopci nad Prahou tvůrci dokumentu nenašli žádné slávou zmožené „zasloužilé umělce“ dlící na vavřínech úspěchů let minulých, ale potkali zde vitální a zapálené kluky, Františka Černého a Karla Holase, kteří zrovna zase něco chystají... Namísto obligátní výběrové desky hitů (a že by se jich našlo!) si totiž ke třicátinám Čechomor nadělil práci. Na novém albu, v novém složení a tentokrát navíc i s velkým dechovým orchestrem. Kromě nahrávání cédéčka s přiléhavým názvem „Nadechnutí“ měli v tom roce odehrát desítky „běžných“ vystoupení a k tomu hned několik dalších speciálních „jubilejně“ laděných turné, miniturné a mimořádných koncertů. Do nějakého ohlížení se a vzpomínání na to, co bylo, se jim dvakrát nechtělo... Nakonec ale pozvání filmařů na výlet za svou vlastní historií přijali. Objeli společně místa, která byla pro dějiny kapely významná, a navštívili muzikanty a přátele, kteří s nimi jednotlivá údobí prožívali. Z těchto návratů a setkání ovoněných tóny zapomenutých lidových písniček, jimž Čechomor vdechnul nový život, vzniknul pestrobarevný příběh úspěšné a uznávané kapely, která před třiceti lety začínala jako parta pouličních muzikantů. Jelikož ale Čechomor opravdu nespí na bobkových listech, ale neúnavně a čile pracuje a tvoří, mohla kamera nahlédnout i do tvůrčí kuchyně – např. během nahrávání desky či při přípravě výjimečného koncertu v Českém Krumlově. Dva hlavní protagonisty, Františka Černého a Karla Holase, z nichž první si prý nepamatuje vůbec nic a druhý si naopak pamatuje úplně všechno, doplní ve filmu řada přátel a bývalých i současných spolupracovníků – Petr Zelenka, Lenka Dusilová, David Koller, Vladimír Mišík, Václav Hudeček, Ewa Farna, Tony Levin a další.