
Mezi vězni, kteří prošli terezínským ghettem bylo i vice než 15 000 dětí mladších patnácti let, 400 jich zemřelo na následky věznění přímo v Terezíně. Ze 7 590 dětí, které pokračovaly do vyhlazovacích koncentračních táborů, se dožilo osvobození pouze 142. Jedním z nich byl i Tomíček Fritta-Haas, kterému je programový kreslený film věnován.
Malý Tomáš byl do ghetta transportován ve věku 18 měsíců a žil zde se svými rodiči. Tomíčkův tatínek, významný židovský malíř, grafik a karikaturista Bedřich Fritta v ghettu vytvářel vedle povinných pracovních kreseb a grafů i ilegální výtvarnou činnost, za kterou byl krutě potrestán v tzv. „aféře terezínských malířů“. Večer 16. 7. 1944 bylo již B. Frittovi jasné, že bude deportován i s rodinou do Malé pevnosti (Tomíček se stal jejím nejmladším vězněm) a posléze Osvětimi, a tak své kresby společně s „první knihou“ pro Tomíčka tajně zahrabal a schoval. Tato kniha, soubor 52 originálních barevných kreseb, je dodnes unikátní „Knihou života“. Je to jedinečný dokument, který se co nejniterněji dotýká lásky otce k jeho synovi. Také má ale mimořádný citový úděl, „první kniha“ byla tím jediným, co Tomášovi Frittovi-Haasovi po celý jeho život po rodičích zůstalo. Tato kniha, cyklus kreseb a její příběh, má tu moc, jako jen pár takovýchto zachovaných svědectví, dětem i dospělým před jejich zrakem předestřít, co znamenalo terezínské ghetto, válka a holokaust.