2019, 102 min
Píše se rok 2003 a chystá se americko-britská invaze do Iráku, jejímž cílem je svrhnout režim Saddáma Husajna. Irák je viněn z držení zbraní hromadného ničení a kontaktů s Al-Kajdou. Katherine Gunová pracuje pro britskou zpravodajskou službu GCHQ jako překladatelka z mandarinštiny. Platí pro ni zákon o státním tajemství, jehož porušení je posuzováno jako vlastizrada. Katherine je provdaná za Yasara, tureckého Kurda a muslima, který čeká na povolení k trvalému pobytu. Katherine si v počítači povšimne informace od náčelníka štábu regionálních cílů americké NSA Franka Kozy, z níž vyplyne, že USA chtějí s pomocí Velké Británie nátlakem zmanipulovat hlasování Rady bezpečnosti OSN o druhé rezoluci k válce v Iráku. Odpor britské veřejnosti proti válce je značný. Katherine tajnou zprávu zkopíruje a předá ji protiválečným aktivistům. Ti zprávu předají redaktorovi deníku The Observer Martinu Brightovi. Redakce v čele s Brightem a reportérem Edem Vulliamym se snaží zprávu ověřit běžnou cestou, ale zdroje většinou mlčí. Ed, který je v USA, získá přímý telefon na Kozu, ten mu však telefon položí. Šéfredaktor Roger Alton nakonec rozhodne, že deník informaci uveřejní. Zpráva má sílu bomby a mezinárodní agentury žádají Brighta o rozhovor. Záhy však žádosti zruší. Američané si povšimnou britského hláskování v informaci a tvrdí, že jde o podvrh nějakého Brita. Originál zprávy má však americké hláskování. Vyjde najevo, že šlo o nešťastný zásah redakční korektorky. Ve zpravodajském oddělení, kde pracuje Katherine, vyšetřují únik lidé z vnitřní bezpečnosti. Katherine projde pohovorem bez úhony. Přizná se Yasarovi, že informaci vynesla ona. Chce dokázat, že informace je skutečná a nechce, aby podezřívali ostatní kolegy. Přizná se a je vzata do vazby. Podstoupí výslech ve Scotland Yardu, kde prohlásí, že nepracuje pro britskou vládu, ale pro britský lid. Nakonec je propuštěna na kauci a čeká na oficiální obvinění státního zastupitelství. Po celou dobu je sledována. Americká diplomacie zažije nezdar, když při hlasování v Radě bezpečnosti nedosáhne většiny. V březnu 2003 je zahájen vojenský útok na Irák. Katherine jsou doporučeni právníci, kteří se podobných případů ujímají. Scotland Yard ji připomene, že o tajné informaci nesmí diskutovat ani s právníky. V GCHQ podepsala mlčenlivost o státním tajemství, která platí až do její smrti. Její obhajoby se ujímá Ben Emmerson. O šest měsíců později je Katherine oficiálně obviněna z vyzrazení státního tajemství. Jednoho dne se jde Yasar jako obvykle hlásit na policii, je zadržen a má být deportován. Právníci jí pomůžou získat povolení a Yasar je volný. Při poradě s Emmersonem Katherine prohlásí, že vynesla zprávu, aby zachránila lidské životy a zabránit nezákonné válce. Podle Emmersona jde o případ takzvané krajní nouze. Emmerson ve spolupráci s novináři The Observer vypátrá, že nejvyšší státní zástupce a právník předsedy vlády Tonyho Blaira, lord Goldsmith, zprvu písemně uvedl, že považuje válku bez rezoluce za nezákonnou. Teprve po návštěvě USA, kde se sešel s právníky nejvyšších představitelů země, změnil názor a začal považovat vojenský zásah bez druhé rezoluce za zákonný. Emmerson chce požádat o přístup k vládním dokumentům. V únoru 2004 se koná soud s Katherine. K překvapení všech státní zástupce prohlásí, že ve světle posledních událostí nebudou obžalobou předloženy žádné důkazy. Státní zastupitelství nebude v řízení proti obžalované pokračovat. Emmerson u soudu podotkne, že to chápe. Vládní dokumenty, o které zažádal, by prokázaly, že Velká Británie byla vtažena do války protizákonně a mohly by vládu vystavit obviněním z válečných zločinů. Obvinění proti Katherine jsou stažena a Katherine je volná.
