1970, 115 min
Radúz a Mahulena je český pohádkový film s Janem Třískou a Magdou Vášáryovou v hlavních rolích s hudbou Josefa Suka. Jde o filmovou adaptaci režiséra Petra Weigla stejnojmenné divadelní hry Julia Zeyera z roku 1896. Klasický pohádkový příběh vypráví o strastiplné pouti dvou mladých lidí, prince Radúze a princezny Mahuleny, ze dvou sousedních znepřátelených podtatranských království, kteří musí při své lásce překonávat nejrůznější nástrahy, protivenství, čáry a kouzla.
Julius Zeyer (1841–1901), který se narodil 26. dubna v Praze, byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem.
Literát Julius Zeyer čerpal náměty z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět. V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži např. Román o věrném přátelství Amise a Amila a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů, např. báseň „Vyšehrad“ nebo postava Inulta ze Tří legend o krucifixu. Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti.
