western

1957, 118 min
Pôvodný názov: Gunfight at the O.K.Corral
Réžia: J. Sturges
Rok výroby: 1957
Dĺžka: 118 min

Ve středu 26. října 1881 okolo třetí hodiny odpolední došlo v arizonském pohraničním městě Tombstone na pozemku Harwoodovy dřevařské firmy naproti vchodu do O.K. Corralu k divoké přestřelce deseti mužů. Na jedné straně stál marshal Wyatt Earp se svými dvěma bratry a známým pistolníkem Docem Hollidayem, na druhé bratři Clantonovi, bratři McLauryovi, Billy Claiborne a úplatný šerif Johnny Behan. Střelba trvala zhruba půl minuty a na zemi zůstala těla tří zločinců. Tato událost vešla do dějin jako přestřelka u O.K. Corralu a v průběhu let nabyla rozměrů symbolického střetnutí mezi zákonem a bezprávím v divokém americkém pohraničí. Byla vyvrcholením řady westernů, např. Můj miláček Klementina (1946), Hodina pušek (1967), Doc (1971), Tombstone (1993) nebo Wyatt Earp (1994). Jednu z nejznámějších verzí bitky obsahuje film režiséra Johna Sturgese Přestřelka u O.K. Corralu (1957), který vloženými prostředky i hvězdným obsazením patřil k tehdejším prestižním hollywoodským projektům. Jako spousta snímků z historie Divokého západu ani tento příliš nerespektuje fakta (titulní přestřelka ve filmu trvá pět minut a natáčela se čtyři dny), ale mezi diváky westernů by se asi našel málokdo, komu by to vadilo. Přestřelka u O.K. Corralu naplňuje vrchovatou měrou to, co od podobných filmů očekáváme. Ne jednoho, ale hned dva neohrožené hrdiny, Wyatta Earpa (Burt Lancaster) a Doca Hollidaye (Kirk Douglas), celou bandu zlosynů, mezi nimiž nejvíce prostoru dostává najatý zabiják Johnny Ringo (John Ireland), a dvě ženy, komplikující život oběma hrdinům – přitažlivá hazardní hráčka Laura (Rhonda Flemingová) a přelétavá Docova přítelkyně Kate (Jo Van Fleetová). Mezi známými představiteli vedlejších partů se objevují např. Dennis Hopper v úloze mladého Billyho Clantona a Lee Van Cleef jako jeden z Clantonových pistolníků. Režisér John Sturges (1911–1992) v té době měl za sebou už několik westernů (Útěk z Fort Bravo, Odveta Jima Slatera), ale ten nejslavnější Sedm statečných na něho teprve čekal.