1996, 104 min
Dva z nejúspěšnějších postmoderních filmařů devadesátých let Quentin Tarantino a Robert Rodriguez se seznámili na festivalu Sundance v lednu 1992, kde oba shodou okolností představili své celovečerní prvotiny Gauneři a El Mariachi. Oba se rychle dohodli na společném filmu, jehož základem se stal první Tarantinův scénář, napsaný v roce 1990 podle povídky Roberta Kurtzmana jako "výkladní skříň" pro trikové možnosti jeho společnosti Kurtzman, Nicotero & Berger EFX Group. Tarantino scénář upravil podle Rodriguezových připomínek a sám se obsadil do role Richarda Gecka, jednoho ze dvou bratrů, kteří se na útěku před zákonem dostanou do mexického baru plného upírů. Postavu druhého sourozence vytvořil George Clooney, tehdy hvězda televizního seriálu Pohotovost, což značně komplikovalo Rodriguezovi natáčení, neboť Clooney musel kvůli svým závazkům neustále pendlovat. Clooney se zase přiznal, že míval často problémy s koncentrací na place, neboť po zabíjení upírů měl čas od času nutkání své oběti začít ošetřovat, než si uvědomil, že zrovna nehraje doktora Rosse v populárním televizním seriálu. Oba tvůrci v hororu Od soumraku do úsvitu s přehledem využívají motivů z upírské mytologie, které dotahují až k absurdní grotesknosti, zdůrazněné přemírou krvavých speciálních efektů a černohumorným nadhledem. Tomu jsou také podřízeny herecké výkony Tarantina a Clooneyho i představitelů vedlejších, záměrně jednostrunných postav, zejména Harveyho Keitela (baptistický pastor, který ztratil víru), Juliette Lewisové (pastorova dcera), Freda Williamsona (svalnatý bijec upírů) nebo Dannyho Treja (barman Charlie). Malou ale výraznou úlohu bankovní úřednice, kterou oba bratři mají jako rukojmí, vytvořila Tarantinova herecká instruktorka Brenda Hillhouseová.
