Film Labyrint zpřítomňuje tvůrčí proces, když své vyprávění nechává plynout v mysli zahraničního režiséra, který v Praze dělá rešerši na film o Franzi Kafkovi. Na principu snu a volných asociací se odvíjí segmenty, které se zaobírají nejrůznějšími úhly pohledu, které Kafkovo dílo, osobnost a úděl nabízejí. Fiktivní režisér se v labyrintu své mysli projektuje do situací z autorova života, v nichž mu je průvodcem sám Kafka. Současně se zaobírá historií perzekuce Židů i nahlíží monstrozitu byrokratického aparátu, kterou Kafka předjímal, ale nemohl tušit do jakého zrůdného rozměru a funkce doroste několik let po jeho smrti v institucionalizované genocidě a celkové mašinérii nacismu.
Česko-německý projekt Jaromila Jireše představuje unikátní filmový tvar. Jakoby v souladu s Kafkovým nevalným míněním o uměleckém potenciálu kinematografie a s přesvědčením nemožnosti jeho dílo definitivně a absolutně uchopit nepředkládají tvůrci divákům jednoznačný výklad, nýbrž soubor poznámek k fiktivnímu filmu, který nikdy nevznikne a jehož režisér jej sám vzdá. Tápajícího režiséra ztvárnil Maximilian Schell a role Kafky v jeho představách se ujal Christopher Chaplin, nejmladší syn proslulého komika. V dalších rolích se objeví Miloš Kopecký a Vlastimil Brodský.
