1990, 116 min
Filmografii světově proslulého režiséra a scenáristy uzavírá snímek Hlas měsíce (1990), který Fellini uvedl do kin krátce po oslavě sedmdesátin a pouhé tři roky před svou smrtí. Děj satirické komedie vychází z románu Ermanna Cavazzoniho Poéma o náměsíčných a zároveň je koláží témat a prvků, která Fellini prozkoumával ve svých předešlých dílech.
Putování Iva Salviniho (Roberto Benigni), který nedávno opustil brány léčebny a vydává se hledat lásku, silně připomíná osudy Gelsominy ve Felliniho průlomovém filmu Silnice (1954). Po odmítnutí svou vyvolenou Aldinou se však Ivo přidává k vysloužilému prefektovi Gonellovi (Paolo Villaggio) a společně prošetřují divoké komploty na severoitalském předměstí. Ani ve společnosti paranoického Gonelly se ovšem Ivo nevzdává své víry v dobrotu a lásku mezi lidmi, ať už je svět jakkoliv šílený. Ústřední dvojice vedená hlasem měsíce pak během svého vyšetřování naráží na nejrůznější střípky z Felliniho filmového světa. Bizarní scény na pokraji snu si nezadají s alegorickým laděním Osmi a půl (1963), některé komické postavičky jako by vypadly z Felliniho nostalgického vzpomínání na dětství v Amarcordu (1973) a svět zahlcený mediální vřavou a prázdným konzumerismem souzní jak se starším Sladkým životem (1960), tak s režisérovým novějším počinem Ginger a Fred (1986). Felliniho poslední snímek je zkrátka jedno velké vzpomínání i loučení se světem filmu.
