1971, 88 min
Americký scenárista a režisér Colin Higgins (1941–1988) absolvoval filmovou fakultu Kalifornské univerzity (UCLA) scénářem, který nazval Harold a Maude. Dílo mladého autora zakoupila společnost Paramount, která ovšem nevyhověla Higginsově požadavku snímek také režírovat a angažovala přece jen o něco zkušenějšího Hala Ashbyho, jenž byl renomovaným střihačem (Oscar za V žáru noci) a měl už také za sebou první režijní zkušenost (Pan domácí, 1970). Křehký příběh zasmušilého mladíka Harolda (Bud Cort), který tráví většinu času na cizích pohřbech, a života plné osmdesátnice Maude (Ruth Gordonová) byl na hony vzdálen běžné hollywoodské představě o diváckém filmu, což se samozřejmě projevilo v jeho nedostatečném marketingu, když byl před Vánoci 1971 uveden do kin. Film divácky propadl a příliš vlídně se k němu nezachovala ani odborná kritika, která ho většinou nepochopila. Např. recenzent známého týdeníku Variety ho označil za nevkusnou komedii a svůj článek zahájil slovy: "Harold a Maude má v sobě rozvernost hořícího sirotčince." Žánrově těžko zařaditelný snímek, který osciluje mezi černou komedií, sociální satirou a milostným příběhem, si své diváky našel až s časovým odstupem díky jevištní dramatizaci (která se hrála i u nás) a uvedení v televizi.
Režisér Hal Ashby (1929–1988), jehož počtem nepříliš rozsáhlé dílo (dvanáct filmů pro kina a jeden pro televizi) obsahuje takové klenoty jako Poslední eskorta (1973), Šampón (1975), Cesta ke slávě (1976), Návrat domů (1978) nebo Byl jsem při tom (1979), do titulních rolí obsadil Buda Corta (představitel titulního hrdiny z Altmanova Brewstera McClouda) a Ruth Gordonovou (laureátka Oscara za vedlejší roli sousedky v Polanského hororu Rosemary má děťátko), kteří podávají životní herecké výkony. Film, který vznikal pod zřetelným vlivem bouřlivých dobových událostí (vietnamská válka, masakr na univerzitě Kent State), v sobě obsahuje značný odpor vůči autoritám, zejména těm v uniformě (postavy strýčka–vojáka či policisty na motorce), a stejně jako např. Bezstarostná jízda je především příběhem o svobodě. Atmosféru snímku působivě dokreslují písně Cata Stevense.
