1952, 103 min
Životopisné drama (1952). * Trofej neznámeho strelca Vzrušující příběh o hledání střelce legendárního partyzánského jelena. Na mezinárodní myslivecké výstavě v Bratislavě je za nejkrásnější trofej označeno mohutné paroží jelena, kterého v říjnu 1944 zastřelil v pohoří Poľana neznámý partyzán. Na výzvu se přihlásí mnoho lidí se svým svědectvím. Na základě jejich výpovědí po třiceti letech opět ožívají vzpomínky na krutost války a tvrdý partyzánský život. V pátrání po neznámém střelci se odhalují nejen osudy a dnešní život několika účastníků Slovenského národního povstání, ale i lidské charaktery v klíčových okamžicích života jedince a národa. Dramatický příběh ze Slovenského národního povstání. Na mezinárodní lovecké výstavě je jasný favorit - krásný paroh jelena zastřeleného v roce 1944 během Slovenského národního povstání - vyloučen ze soutěže jen proto, že jeho lovec je neznámý partyzán. Má-li být tato výjimečná trofej udělena za zásluhy, je třeba dohledat jméno šťastného střelce. Přichází řada svědků se svými výpověďmi. Posloucháme několik verzí, sledujeme různé příběhy. Po třiceti letech se znovu vynořují vzpomínky na krutost války a drsný partyzánský život. Kdo byl skutečným lovcem, kde je pravda o té době a lidech v ní? Která zpráva je věrohodná, kdo a jak zastřelil mohutného jelena? Vyšetřovací komise nakonec zjistí, že neznámý lovec odmítá prozradit své jméno. Proč? Zajímavý film nabízí osobitý pohled na velké dějiny prostřednictvím osudů malých, anonymních, každodenních hrdinů povstání. V roce 1974 ho natočil slovenský režisér Vladislav Pavlovič ve filmovém studiu Koliba a po jeho předčasné smrti dílo dokončil kameraman Vincent Rosinec. * Přátelé bermudského trojúhelníku Tři povídky o tom, jak mizí lidé a věci. Trojici humorných sci-fi povídek debutujících režisérů sjednocuje myšlenka, že bermudský trojúhelník s tajemnými úkazy se začal přesouvat a lze jej vystopovat kdekoli na světě, včetně českého a slovenského území. I tady totiž dochází k nevysvětlitelným přesunům v prostoru a čase. Na VIII. světovém kongresu Přátel bermudského trojúhelníku vystoupí docent Kadeřábek s novou hypotézou: trojúhelník s výskytem záhadných úkazů se stěhuje. Své tvrzení dokládá třemi příklady mimořádných přesunů v prostoru a čase, z čehož vznikají tři filmové povídky - Tramvaj do Poděbrad, Expres do Bratislavy, Linka do Prahy. 1. Tramvaj do Poděbrad. Tramvaj putující noční Prahou se v závěru ocitá v Poděbradech. Řidiče Arnošta opět přemluví, aby vzal službu. V jeho tramvaji putující noční Prahou je spousta zajímavých lidí. Nakonec zbude jen děda, zpěvák a lupič, který tasí pistoli a nutí řidiče jet. A tramvaj se po delší jízdě ocitne v Poděbradech, kde ani nejsou koleje. 2. Expres do Bratislavy. Dosud neúplatný a poctivý úředník, jehož práce je sabotována nečinností party údržbářů, se při cestě do práce přenese i se svou škodovkou z pražského Mánesova mostu do Bratislavy. Když vědci odmítnou uznat jeho zvláštní schopnosti, využije je po svém - zakoupí mikrobus a začne provozovat superexpres Praha - Bratislava. 3. Linka do Prahy. Na palubě letadla Bratislava - Praha se objeví Galileo Galilei a pronese svou legendární větu „Eppur si muove!“. Cestující postupně z konformismu popírají existenci záhadné události a chtějí vše ututlat. Mladý fotograf žádá cestující, aby o události vypovídali, jenže nikdo nechce a každý má pro to své důvody. * Velké dobrodružství V roce 1879 se do Prahy vrací cestovatel a lékař dr. Emil Holub po sedmiletém pobytu v Jižní Africe. Své jedinečné sbírky chce věnovat Národnímu muzeu, ale nesetkává se s pochopením. Jeho další africká cesta ztroskotává. Snímek realizovaný v ateliérech a exteriérových stavbách na barrandovské pláni příkladně naplnil dobové představy o výchovné funkci životopisných příběhů. Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci a vědci. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní, Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se obyvatelům pomáhat.
