Komedie (1934). Romance pro křídlovku Příběh o lásce a smrti. Romantický příběh o lásce, životě a smrti. První láska a první zklamání ve filmové adaptaci básně Františka Hrubína v režii Otakara Vávry. Ve venkovské hospodě dojde k nečekanému setkání dvou mužů, kteří se před třemi desetiletími stali soky v lásce, již v nich vzbudila krásná dívka od kolotočů – šestnáctiletá Terina. Paměť stárnoucího učitele Vojty rozvíří pouhé čtyři takty písně zahrané na křídlovku. Muž, odcházející pozdě večer z venkovské hospody, v hráči pozná svého protivníka v lásce Viktora. Terina, jež byla Viktorovi zaslíbena, už nežije. Vzpomínky však Vojtu vracejí do minulosti, spojené s letními prázdninami a opojnou první láskou. Naivní milostné vzplanutí nezkušeného studenta prudce kontrastuje se smrtí jeho dědečka, jež osudově zasáhne do příprav mladičké dvojice na útěk za pomyslnou svobodou. * Zlatá réva Dramatický příběh z prostředí vinohradníků v období slučování jednotných zemědělských družstev v polovině 70. let. Příběh se odehrává v 70. letech 20. století ve vinařské oblasti západního Slovenska, kde se mají spojit dvě zemědělská družstva do většího agrotechnického komplexu. Mezi zastánci a odpůrci nového projektu dochází ke vzájemným konfliktům. Úspěšná snaha Šimona Príboje o sloučení obou hospodářství ztrácí smysl ve chvíli, kdy zjistí, že jeho žena prožívá melodramatický milostný románek se záletným Pavlem Dianem. Příběh z doby normalizace opisuje zápas o mravní zásady člověka náročného k sobě i jiným a nekompromisního při posuzování zásadních otázek mezilidských vztahů v pracovním kolektivu. * Poslední muž Profesor gymnázia si ověří, jakou váhu má ve své rodině. Pedantický a despotický středoškolský profesor tak dlouho mučí svou rodinu absurdními nároky, dokud mu nápadník jeho dcery neumožní, aby ve skrytu pohlédl, jak na jeho počínání nahlížejí nejbližší. Alois Kohout je středoškolský profesor, despotický rodinný tyran a poděs, před kterým se všichni třesou v panické hrůze. A přece se najde člověk, který dokáže panu profesorovi srazit hřebínek jeho pýchy, vrátit jeho rodině svobodu a navíc si odvést profesorovu dcerušku do klidného manželského přístavu. Rozmarnou hru F.X. Svobody o despotickém a popudlivém muži zpracovali naši filmaři dvakrát. Ve známějším Posledním mohykánu si jej zahrál Jaroslav Marvan, v předválečném zpracování to byl Hugo Haas.