Film na přání: Pokorené rieky, Pan Novák, Výstřely v Mariánských Lázních

Historické drama ČR/SR (1973). Pokorené rieky Dramatický příběh lidí v boji o novou půdu na Východoslovenské nížině. Konflikt dvou zemědělců - vedoucího rostlinné výroby Juraje Brondoše a předsedy JRD Jána Kolesára – je součástí boje o půdu ve Východoslovenské nížině, která je často ohrožována jarními povodněmi. Pracovní spor mezi muži ovlivní i milostný vztah jejich dětí, Margitky a Jána. Ani rodinné nepřátelství nedokáže zmařit jejich lásku, která nakonec překoná hněv rodičů a zvítězí. Film byl věnován stavitelům východoslovenských hrází a jejich pokračovatelům, kteří přeměnili neúrodné nížiny při Latorici, Uhu a Laborci na zahrady a pole. Vesnický příběh o přeměně Východoslovenské nížiny. Na pozadí boje zemědělců o novou půdu se odehrává příběh nepokojné lásky dvou mladých lidí, které sblížil společný cíl. Vzorový socialistický člověk prosazoval šťastné zítřky nejen v zápase s přírodou, s každoročními záplavami, ale také s předsudky lidí. Zápas o nový svět je zde představen na střetu mezi uvážlivým až opatrnickým předsedou zemědělského družstva a vedoucím rostlinné výroby, který by chtěl osévat i plochy, na něž by se mohla rozlít tudy protékající řeka. Spor zavilých mužů, řešený dokonce "čestným soudem", se odráží i na vztahu jejich dospívajících dětí, které se do sebe zamilovali. * Pan Novák Úředník pojišťovny je v rámci náborové akce "70 000 z administrativy do výroby" přeřazen do továrny ke stroji. Pojišťovací úředník pan Novák žije jen pro svou práci. Politické změny v únoru 1948 ho nechávají klidným až do doby, kdy je pojišťovna zrušena a on stojí před rozhodnutím, zda odejde do důchodu, nebo půjde pracovat do továrny. Ani jedna z těchto možností se mu nezamlouvá. Onemocní, ale na doporučení lékaře nastoupí do továrny. Zprvu je zaměstnán jako pomocný dělník a později jako soustružník. V dělnickém kolektivu si nachází své místo i nové přátele a časem se z něho stane úderník. Pan Novák pracuje v úřadě. Kolem bují revoluční ruch, to ovšem není nic pro něj. Ctí zásadu být opatrný. I svou dcerku setře za zpěv ruské písně. Pak je pan Novák vyzván dopisem, aby se rozhodl, zda penze, nebo výroba. Načež rafinovaně onemocní. A lékař tuší proč. Nu, nakonec se pan Novák přece jen v továrně objeví. Spolu s jinými má za úkol ukládat bedny. Později se dostane ke stroji a zažíná úderničit. Chodí pozdě domů, což maminku štve. Stále se totiž stýká s „prokuristovými“, kteří jsou bývalou smetánkou. Ti hodlají emigrovat. Ovšem později jsou zatčeni. A tak pan Novák pokračuje v práci v továrně, a dokonce se mu tam zalíbí. Časem si toto povolání oblíbí natolik, že se z něho stane úderník. Snímek, zrealizovaný i na popud Jindřicha Plachty, byl natočen "úderkou" filmových pracovníků jako dar IX. sjezdu KSČ. * Výstřely v Mariánských Lázních Kriminální příběh inspirovaný skutečnou událostí - vraždou s politickým pozadím, která se odehrála před vojnou v lázeňském městě. 30. srpna 1933 byl v Mariánských Lázních zastřelen německý antifašista a filozof profesor Theodor Lessing. Vrah utekl do Německa. V roce 1945, po skončení války, se kriminalisté začnou zabývat dvanáct let starou neobjasněnou Lessingovou vraždou. Odhalení vraha brání nedostatek důkazů. Vyšetřovatelé se za nimi musejí z Mariánských Lázní vydat až do pražského archivu. Na bezpečnost v Mariánských Lázních přijde ohlásit 12 let starou vraždu Němka Irma Stichová. Případu se ujímá kriminální inspektor Šedý a jeho asistent Hanousek. Podle Stichové se vrah jmenuje Eckert a pracuje v garážích ve městě. Eckert je sice zadržen, ale on svou vinu popírá a k jeho zatčení chybí potřebné důkazy. Zvrat ve vyšetřování způsobí až bývalý komisař Pacák. Ten zná další podrobnosti a zavede Šedého s Hanouskem do pražského archivu. Až potom může Šedý provést důkladnou rekonstrukci a s konečnou platností vraha usvědčit a zatknout.