Dvanáct rozhněvaných mužů

Americké soudní drama Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) patří mezi klasická díla světové kinematografie. Původně se však jednalo o řadovou televizní hru v rámci dramatické antologie Studio One, kterou v roce 1954 napsal scenárista Reginald Rose. Univerzální téma dvanácti porotců rozhodujících o vině či nevině mladíka obžalovaného z vraždy svého otce představuje dodnes vděčný námět pro filmové i divadelní tvůrce. Vlastní verzi slavného námětu natočili filmoví velikáni jako Nikita Michalkov nebo William Friedkin, jenž původní téma rozvinul o reflexi rasové nesnášenlivosti ve společnosti díky obměně osobností v porotě. Friedkinův poutavý remake z roku 1997 zaujme po vzoru původního snímku silným hereckým obsazením, jemuž vévodí Jack Lemmon. Ten ve filmu ztvárnil ústředního porotce č. 8, který zpočátku stojí proti totální přesile, protože jako jediný není přesvědčený o vině obžalovaného mladíka. Ve hře je ale nejzávažnější obvinění z úkladné vraždy prvního stupně a trest smrti, pokud si budou jisti o jeho vině nade vši pochybnost. Kolem zdánlivě jasného případu se strhne vášnivá polemika. Dvanáct porotců znamená dvanáct různých pohledů na důkazy a výpovědi, které zazněly během soudního přelíčení. Dospět k finálnímu verdiktu může být nakonec mnohem komplikovanější, než se na první dojem mohlo zdát.