100 min
Maryša Národního divadla v režii Jana Mikuláška v titulní roli s Pavlou Beretovou je ryze současnou zpovědí ženy, která se rozhodla nepoddat se tlaku svého okolí, a nemůže-li naplnit svou lásku, způsobí raději smrt a sobě zkázu. I ve filmovém přepisu v režii Viktora Tauše Maryša otráví Vávru jedem nasypaným do kávy. Jenže jaká Maryša? A jakého Vávru? A co vlastně dnes s příběhem o dívce, která byla donucena k sňatku? Situace mladých dívek na vdávání je dnes jiná, přesto v Maryšině osudu nacházíme řadu zcela současných okamžiků. Kolikrát jsme někoho k něčemu nutili přesvědčeni o tom, že pro něj chceme „to nejlepší“? Kolikrát jsme se podvolili nesmyslnému nařízení jen proto, „aby se neřeklo“? Možná je příběh o Maryše mnohem víc bojem o osobní svobodu a zrcadlem despotických představ o tom, co by mělo naše okolí správně dělat. Maryša je baladou o tom, že zachování vnitřní důstojnosti je důležitější než život sám.
Filmová trilogie Divadlo ve filmu si klade za cíl prozkoumat možnosti interpretace divadla skrze film. Musí být divadelní záznam skutečně redukcí divadelního prožitku často až na hranici informace? Nebo je možné skrze kameru vzít diváka mezi herce a umožnit mu tak divadelní inscenaci prožít s veškerou emocí, kterou prožívají herci? Co když se kamera z role objektivního pozorovatele stane jedním z herců a prožitek divadla nezvykle dynamickým, ale i intimním zážitkem? Jde pak stále ještě o záznam, nebo o zcela novou audiovizuální zkušenost, která v sobě uchovává autenticitu divadla, ale zároveň ji rozšiřuje o svébytnou filmovou řeč?
