V severozápadní Číně, roku 50 př. n. l., byla ustanovena bezpečnostní složka, vládou dynastie Han s názvem Obránci Hedvábné stezky, která má za cíl zastavit veškeré bitvy a podporovat myšlenku všeobecného míru. Huo An, kapitán tohoto oddílu, úspěšně zabrání střetu mezi Indořeky a Huny. Skupina se přesouvá do města, kde kapitánova Ujgurská manželka Xiuqing, pracuje jako učitelka opuštěných dětí – sirotků. Vládní garda však objeví důkaz, že někdo ve bezpečnostní složce byl zkorumpován, což má za následek odsouzení celé skupiny ke stavebním pracím do Brány divokých hus, zchátralé staré pevnosti a města. Brzy poté je pevnost ohrožena legií Římské říše, která zde hledá a potřebuje vodu a další zásoby. Je s nimi i nemocný a slepý chlapec jménem Publius. Po souboji mezi Huo An a Luciusem, římským generálem, Lucius souhlasí s tím, že nezaútočí na město výměnou za povolení vstupu dovnitř. Legie využívá své vynikající inženýrské schopnosti k urychlení stavebních prací, což je čin, který zvyšuje morálku obyvatel, kteří jsou rozděleni mezi několik různých ras, jako jsou Číňané, Ujgurové či Turci. Huo An oplácí laskavost tím, že pošle muže, aby pomohli Luciusovým vyslancům dosáhnout Parthské říše. Koná se i oslava a Huo An je jmenován centurionem. Lucius mu sdělí, že on a Publius jsou na útěku před Publiovým bratrem Tiberiem, zkorumpovaným vojákem, který zavraždil jejich otce, konzula a oslepil Publia, aby se tak mohl on stát konzulem...
