1956, 101 min
V roce 1917 svrhla revoluce z ruského trůnu dynastii Romanovců. O rok později byl poslední ruský car Mikuláš II. s celou svojí nejbližší rodinou zavražděn na rozkaz bolševiků v Jekatěrinburgu. Krátce na to se začaly šířit spekulace a zvěsti, že nejmladší carově dceři Anastázii se podařilo přežít a uniknout v utajení z místa smrti. Několik žen se za ní dokonce neúspěšně vydávalo. Tou nejznámější byla Anna Andersonová, jejíž neuvěřitelný osud představoval volnou inspiraci pro úspěšnou divadelní hru a posléze filmovou adaptaci symbolicky nazvané podle titulní hrdinky Anastázie. Děj rozvíjí atraktivní téma kolem legendy o přeživší velkokněžně a odehrává se v meziválečné Francii. Kolem Seiny bloumá tajemná a zoufalá žena s těžko uvěřitelným životním osudem, který svěřila jeptišce při svém pobytu v tamějším ústavu. Údajně zosobňuje nejmladší dceru ruského cara Anastázii, které se zázračně podařilo přežít masakr carské rodiny v režii bolševiků. Překvapující podoby obou žen se proto rozhodne využít bývalý carský pobočník Bunin, který zoufale hledá přijatelnou kopii ztracené velkokněžny, která by se stala klíčem k lákavému dědictví deseti milionů liber. Se svými společníky vymyslel riskantní plán, že vzdáleným členům carské rodiny představí falešnou Anastázii, která je dokáže dokonale obelstít a společně se zmocní dědictví. Cestu za vysněnou kořistí ovšem nečekaně zkomplikují překážky v podobě tvrdošíjné carevny vdovy a náhlého milostného vzplanutí.
Ústřední dvojici spiklenců s rozdílnými motivy, ale stejným cílem, ztvárnili Yul Brynner a Ingrid Bergmanová, pro níž se jednalo o velkolepý návrat do Hollywoodu po skandálním vztahu s italským režisérem Robertem Rossellinim. Za emotivní ztvárnění údajné velkokněžny Anastázie byla po zásluze oceněna Oscarem.