Žralok bílý versus kosatka

V roce 1997 překvapil nejen vědecký svět první natočený útok kosatky na žraloka bílého. Poblíž pobřeží Kalifornie svědci pozorovali inteligentní kosatku, která zaútočila na žraloka bílého, otočením břichem vzhůru ho uvedla do stavu tonické imobility a skrz žábry mu obratně vykousla játra. Z oblasti následně všichni žraloci bílí zmizeli. Šlo o nevídané chování, které změnilo pohled na soužití kosatek a žraloků. V roce 2015 došlo k podobnému útoku poblíž Port Lincolnu v jižní Austrálii, kde se turisté v klecích potápěli za žraloky. U dvou žraloků bílých se objevily kosatky, které v oblasti nikdy nebývaly. Lovecká strategie kosatek však byla odlišná, šlo o organizovaný útok. Kosatky mezi sebou komunikovaly a spolupracovaly. Žraloka obklíčily a tlačily ho ke hladině. Žralok se snažil uniknout. Jedna z kosatek ho chytla do zubů a třásla s ním. Kosatky mu roztrhly tělo, aby se dostaly k játrům. V roce 2017 ulovily dvě dlouhodobě sledované kosatky v JAR pět žraloků bílých. Žraločí játra váží desítky kilogramů a tvoří až třetinu jeho hmotnosti. Jsou vyplněná tukem a zásobárnou energie. Ve všech případech zbytek těl kořisti skončil na mořském dně. Organický chemik Eric Stroud vyslovil teorii, že žraločí těla při rozkladu vylučují poplašné feromony, tzv. nekromony. Pro ostatní žraloky jsou signálem smrtelného nebezpečí, proto z oblastí útoků zmizeli. Stroud s týmem nekromony s pachem smrti extrahoval s cílem využít je k výrobě odpuzovače žraloků. Rozhodl se je testovat na žralocích v terénu. Tým se vrátil na jih Austrálie a nabídl žralokům v moři nejprve čistou návnadu, kterou nalákaný žralok sežral. Do další návnady, žaber tuňáka, přidal extrakt nekromonů. Žralok vzal dvakrát návnadu do zubů a dvakrát ji vyplivl. Pak odplaval pryč a už se nevrátil. Výzkum odpuzovače je však ještě v plenkách, je nutné testy mnohokrát opakovat. Killer Shark vs. Killer Whale.