Velkoměsto – to nejsou jen vzkvétající podniky, ale i divadla, kulturní domy a menší či větší hotely. I tyto stavby, respektive jejich návrhy a poté následné realizace, musely po roce 1948 projít schválením totalitního režimu. Řadě vynikajících prvorepublikových architektů dokázali tehdejší mocipáni natolik ztrpčit život, že odstupovali od svých projektů a takzvaně dobrovolně přenechávali místa svým socialistickým kolegům, kteří už věděli, že vše nejlepší pochází se Sovětského svazu. Budeme vyprávět příběh dvojčat Čestmíra a Lubomíra Špaletových. Architektů, kteří svými stavbami výrazně ovlivnili funkcionalistické období. Jako odborníci na akustiku byli autory několika společenských a veřejných staveb. V dokumentu se bude hovořit o tom, čím vším museli oba bratři projít, aby stál jen zlomek toho, co vyprojektovali.
