Stoptime Dagmar Peckové

Dagmar Pecková je živlem na české operní scéně. Nejen české. Umělkyně, která nemilosrdně bořila a boří zažité stereotypy a mýty. Žena v neustálém pohybu. V poslední době se nachází na rozhraní dvou kariérních epoch. Pár měsíců před jejími šedesátinami dochází v životě Dagmar Peckové k zásadnímu předělu. Opouští svět operních divadel a soustředí se – pro mnohé překvapivě – na činohru. Čas zastavení, bilancování a zároveň nadechnutí k jinému směřování, když operní kariéra je nemilosrdně u konce.
Během své pěvecké kariéry – od osmdesátých let – vystupovala na řadě prestižních scén po celém světě – od newyorské Carnegie Hall přes Bayerische Staatsoper, Concertgebouw Amsterdam, Grand Théâtre de Geneve, Hamburgische Staatsoper, Národním divadle v Praze, Opéra de Monte-Carlo až po Opéra National de Paris, Opernhaus Zürich, Royal Opera House Covent Garden London, San Francisco Opera, Sächsische Staatsoper, Staatstheater Stuttgart, Theater Basel či Théâtre du Châtelet Paris. Za nastudování Carmen v Národním divadle v režii Jozefa Bednárika získala cenu Thálie za nejlepší herecký výkon roku. Činohra, na kterou se v posledních měsících soustředí, samozřejmě takové možnosti neskýtá. Hraní na scénách v Praze a Mladé Boleslavi či zájezdy s představeními po českých a moravských městech tak vytváří zajímavý kontrast k předchozí pěvecké kariéře, která je pečlivě zdokumentována pomocí archivních materiálů, z nichž některé jsou českým divákům představeny vůbec poprvé.