Lubomír Lipský vždy toužil po vážných a dramatických rolích, ale ironie hereckého osudu to zařídila jinak. Když se stal legendárním dědou Potůčkem, bylo mu teprve sedmatřicet. Po prknech, která znamenají svět, se Lipský pohyboval díky mamince již v prenatálním stavu. Nebylo proto divu, že mu divadlo učarovalo na celý život. Spolu s mladším bratrem Oldřichem, později známým filmovým režisérem, se rozhodli po úspěšných pelhřimovských ochotnických začátcích dobýt Prahu. Hned po válce stáli u zrodu tolik úspěšného Divadla satiry na Malé Straně. Bohužel bylo po pár letech zrušeno, doba mu nepřála. Kromě fotografií a hezkých vzpomínek po něm nezbylo nic. Naopak naštěstí pro nás se dochovaly Lipského filmy. A televizní pořady nebo jeho Charleyova teta z Divadla ABC, která se na léta stala normou, jak tuto roli interpretovat.
Herecká tvorba pana Lipského, to je půlstoletí českého divadla, filmu, televize a také rozhlasu. Portrétní dokument režisérky Aleny Činčerové z roku 2006 je poctou tomuto okouzlujícímu člověku a nezaměnitelnému herci, jehož 100. výročí si v těchto dnech připomínáme.
