dokumentární
Manželé Katia a Maurice Krafftovi žili jeden pro druhého a pro sopky. Při výbuchu jedné z nich v roce 1991 tragicky zahynuli. Zanechali po sobě přes 200 hodin filmového materiálu dokumentujícího jejich práci. Werner Herzog z něj sestříhal vizuálně hypnotizující chvalozpěv. Nechává promlouvat především záběry sopečných kráterů a tekoucí lávy doprovázené vážnou hudbou. Jen vzácně tuto explozivní symfonii přeruší svým komentářem. Krafftovi jej zajímají především jako tvůrci podmanivých obrazů sdílející jeho fascinaci přírodou a stejně jako on nacházející krásu i na místech, kam se většina lidí v životě neodváží.
53%
Naše hodnotenie
