Lubomír Kostelka je známý především jako představitel komických rolí, a to zejména ve spojení s přítelem Vladimírem Menšíkem. Setkal se s ním už u přijímaček na JAMU, kde jejich "spolupráce" dopadla přinejmenším kuriózně. Je ovšem také velký dramatický herec, jak se o tom můžeme přesvědčit nejen v dílech nové filmové vlny 60. let, jimž vévodí Juráčkův Případ pro začínajícího kata.
První profesionální angažmá nastoupil v Českém Těšíně, ale netrvalo dlouho, protože i tady se mu povedl "husarský" kousek. Zato v Divadle bratří Mrštíků v Brně prožil čtyři léta, naplněná velkými rolemi. Hned první nabídnutou úlohou byl Doktor Galén v Čapkově Bílé nemoci, což byla pro mladého herce vskutku nečekaná příležitost. A pak už přišla Praha, divadlo ABC a Jan Werich, u něhož v té době působila řada mladých herců, které zásadním způsobem ovlivnil. Přesto v roce 1963, po Werichově odchodu, Lubomír Kostelka stálé divadelní angažmá opustil. Nejen pro různorodou práci ve filmu a televizi, ale i proto, že se prakticky od narození staral o syna a mohl se mu tak více věnovat.
Od roku 1967 se ocitl na jevišti jen výjimečně, například při krátkém hostování v Hudebním divadle Karlín na počátku 90. let. Na plátně a na obrazovkách se však objevil v několika stovkách rolí, čímž se řadí mezi naše herecké rekordmany. Za připomenutí stojí jeho ztvárnění člena zlodějské bandy Pajdáka v rodinné komedii Páni kluci, zlatokopa Billa v dobrodružném příběhu Claim na Hluchém potoku či postavy Josefa v dramatu Kuře Melancholik, za něž byl nominován na Českého lva. Výrazné role ztvárnil i v seriálech Bylo nás pět a Ranč U zelené sedmy.
