Na cestě po Gran Asunciónu

Asunción byl založen Španěly na podmáčených březích široké řeky Paraguay roku 1537. A je tudíž jedním z nejstarších měst na jihoamerickém kontinentě. Dokonce se mu přezdívalo, podobně jako naší metropoli, „matka měst". Přesto tady památek na dávné koloniální doby moc nezbývá. Na kontrasty „velkého" Asunciónu ze stejnojmenného kopce shlíží bronzová socha indiánského původního zdejšího náčelníka Lambaré. A vidí, jak se lidé z úrodného venkova čím dále tím častěji s vidinou snazší obživy stěhují do města, které nabobtnalo už na třímilionovou metropoli. Podle rodáků v něm ovšem „není zadarmo nic než vzduch". Naděje přistěhovalců z venkova tak často končívají v ohromných ghettech, jako je to na asunciónském Centrálním smetišti. Nepsané zákony slumu jim umožňují žít „na smetí a ze smetí" – pokud se ovšem podřídí organizovanému systému odvozu tříděného odpadu. Díky boomu obchodního, průmyslového i turistického zájmu o mocné sousedy – Brazílii a Argentinu, leží Paraguay jaksi stranou zájmu. Léta pravicové diktatury Alfreda Stroessnera sice zemi na dlouho poznamenala, ale jsou naštěstí pryč. Přesto se dodnes hovoří o „stínu moci" tohoto obávaného generála německého původu. V Asunciónu jeho éru už nepřipomíná ani oslavná kovová socha, kterou rozřezali na malé kousky a umístili jako memento pod betonovou krychli symbolicky drtící diktátorovy ostatky.