Zvukový mistr Ing. Ivo Špalj prošel cestu od analogového zvuku až po dnešní digitální éru, od technicky vnímané práce až po dnešní uznávanou uměleckou profesi. Stal se u nás průkopníkem vícekanálového zvuku a zvukové dramaturgie. Dodnes je věrný svému řemeslu: pokorný, skromný a profesionální. Mezi významnými filmovými osobnostmi, se kterými Ivo Špalj spolupracoval, jsou nejzásadnější režisér surrealistických snímků Jan Švankmajer a jeho producent Jaromír Kallista. Posledním společným titulem této trojice je Kunstkamera. Dokument sleduje dokončovací práce na jeho zvukové složce a dává tak divákům nahlédnout do různých fází vzniku filmového zvuku. Ten obvykle vnímáme spíš automaticky, aniž bychom tušili, kde se ve filmu vzal a jak se vlastně tvoří. Dokumentární portrét nestora české zvukové tvorby natočila citlivým pohledem jeho dcera, střihačka a režisérka Adéla Špaljová. Spojení otce a dcery nabízí velmi blízký úhel pohledu, který odkrývá málo známý svět filmového zvuku a jeho vývoje v uplynulých šedesáti letech. Adéla Špaljová je Česká filmová střihačka, režisérka a scenáristka. V českém filmovém průmyslu působí od roku 1996. V roce 2002 ukončila studium na FAMU obor filmová a televizní střihová skladba. Podílela se na vzniku mnoha českých i zahraničních snímků. Jako střihačka je převážně spojována s dokumentárním filmem, i když v její filmografii naleznete animované i hrané filmy, reklamní tvorbu a seriály. Ve společné režii s novinářem Tomášem Etzlerem vytvořili společenskokritický snímek Nebe (2021) pojednávající o čínském křesťanském sirotčinci pro handicapované děti. Film byl nominován v roce 2022 na cenu za nejlepší dokumentární film 29. ročníku Český lev. Za film obdržela v témže roce Cenu Moc bezmocných udělovanou v rámci audiovizuálních ocenění Trilobit a film byl také diváky nejlépe ohodnocen na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava.
Její poslední film INŽA (2023) je dokumentární portrét jejího otce, zvukového mistra Ing. Iva Špalje.
