V roce 1940 žil jeden z nejmocnějších mužů bolševické revoluce Lev Trockij tisíce kilometrů od své rodné země. Ve své vlasti se stal nejen štvancem, ale i mužem na zabití. Když ho Stalin vyhnal ze Sovětského svazu a pak i z Evropy, našel Trockij útočiště v Mexiku, které bylo jako jediné ochotné poskytnout slavnému revolucionáři bez státního občanství politický azyl. Trockij, vlastním jménem Lev Davidovič Bronštejn, vedl v Mexiku s manželkou a vnukem skromný život. Navzdory strastiplnému exilu dál toužil změnit svět. Nikdy nepřestal bojovat. Většinu času věnoval obhajobě svých myšlenek a přitom stále ostřeji útočil na stalinský režim i samotného Stalina. Celý život si zahrával s ohněm, ovšem otevřeně zpochybňovat Stalinovu mocenskou pozici znamenalo podepsat si rozsudek smrti. V zákulisí se už připravovala vražda. Stalinovou prodlouženou ozbrojenou rukou se měl stát Ramon Merkader. Na jaře roku 1940 zbývalo Trockému už jen pár měsíců života. Věděl to. Do hlavního města Mexika přijel Ramon Merkader v roce 1939, oficiálně jako obchodník. Měl falešný kanadský pas, ale ve skutečnosti byl Španěl a v Mexiku působil jako agent sovětské zpravodajské služby. Merkader dostával rozkazy od řídícího důstojníka Pavla Sudoplatova, vedoucího oddělení speciálních misí, zaměřených na sabotáže, únosy a vraždy. Sudoplatov měl od Stalina za úkol zorganizovat vraždu Trockého, mise dostala krycí název „Operace Kachna“. Pro splnění zločinného plánu se mohl Sudoplatov spolehnout na účinné mechanismy sovětských zpravodajských služeb i na osobní odhodlání Ramona Merkadera.
