2019, 43 min
V životě každém z nás hrají barvy velice důležitou roli, i když to nevnímáme každý den jako posvícení. Už od mláďat a dětí se učíme postupně vnímat barvy. Například světlo dokáže vnímat i plod v břiše matky, ale barvy jako takové ještě ne. Postupně se ale novorozenci učí vnímat barvu, z tohoto důvodu se vedou různé výzkumy, aby se ukázalo, které barvy vnímají novorozenci jasně a které méně jasně, případně vůbec. Někteří lidé vnímají barvy úplně jinak, například takzvanou synestezií, dále se můžeme setkat s dalším typem genetické odchylky, a to barvoslepostí. Opačnou genetickou odchylkou trpí jiná část populace. Ti barvy vnímají až moc. Mnoho odstínů různých barev jim tak pomáhá v tvorbě umění. Dále se můžeme setkat s lidmi, kteří vnímají pouze odstíny šedé. U vnímání barev se ale setkáváme i ve zvířecí říši. Například některý druh chameleona používá UV světlo, aby se dokázal poznat s jinými živočichy svého druhu. Nejneobvyklejší vidění má ale malý tvor strašek kudlankový. Pro vědce je jejich zrak záhadou, mají komplikované barevné vidění s dvanácti receptory. Lidé mají receptory pouze tři. Z barev můžeme také vyčíst například zdravotní stav a nebo emoce. Pokud je člověk červený, může mít například horečku a nebo se cítit trapně. Barvy jsou tedy opravdu důležité a všudypřítomné.
