Vlasta Průchová (*12. 7. 1926 – †16. 6. 2006) se zapsala do kroniky české populární hudby jako průkopnice jazzového repertoáru v časech upevňujícího se socialismu, které americkému hudebnímu stylu neholdovaly. Se svým manželem, významným kardiologem Janem Hammerem, začala veřejně vystupovat již na konci 40. let a hudba si nakonec podmanila i jejich děti. Na televizní obrazovce se poprvé objevila v roce 1962 po boku ještě neznámého Karla Gotta. Tehdy se zrodil její první skutečný hit. Nezaměnitelný projev zpěvačky si získal značnou popularitu a dokonce k ní domů v roce 1965 přivedl Louise Armstronga při jeho návštěvě Prahy. Kromě vystupování se věnovala i pomoci mladým hudebníkům. Právě s nimi vystupovala v hudebních klubech v normalizační době, kdy měla omezené kariérní možnosti kvůli emigraci jejího nadaného syna Jana, jenž výrazně prorazil jako hudební skladatel za oceánem. Do nahrávacího studia se mohla vrátit až roku 1992. Nakonec jí během života vyšly pouze tři alba. V roce 2003 však za svůj přínos české hudební scéně obdržela od prezidenta republiky medaili Za zásluhy II. stupně.
