13. komnata Jiřího Štěpničky

ZJiří Štěpnička je čilý sedmdesátník, který si je vědom své popularity, a svým vyjadřováním dává najevo, že si jen tak něco nenechá líbit. Je narozen ve znamení berana, stejně jako jeho matka Jiřina. Nebyla to maminka, která by se malým synem mazlila, ale drsná žena. Odmalinka mu ukazovala, že nic v životě není zadarmo a za všechno se platí. Jako by ho od začátku připravovala na to, co ho čeká. Slavná prvorepubliková herečka se během druhé světové války na rozdíl od jiných kolegyň nezaprodala a raději vůbec netočila. Po osvobození očekávala, že se jí role pohrnou. Jenže se tak nestalo. A problémy měla kvůli své přímé a rázné povaze i s novým režimem. Když byly Jiřímu tři roky, STB na ni nastražila past. Poslala jí jménem jejího kolegy, režiséra žijícího v Rakousku, pozvání ke spolupráci do Vídně a výzvu k emigraci. A ona vzala malého potomka a vydala se s ním přes hranice. Jirka si dodnes pamatuje pohraničníky, vojáky se zbraněmi i to, že maminka najednou nebyla.
Rok byl v dětském domově, ji mezitím odsoudili. Otci se nakonec podařilo dostat syna do své péče. Matku vídal Jiří jen několikrát za rok, když za ní jel do vězení. Poté, co ji propustili, se rozhodl bydlet s ní, ale žili v hrozných podmínkách. Nakonec se brzy oženil a manželka byla víc než půlstoletí jeho největší životní oporou.