Poblíž Malého Trianonu, v místech, kde se před námi rozkládá versailleská francouzská zahrada, se nachází nenápadný vstup do skutečně výjimečného místa. V roce 1780 si zde královna Marie Antoinetta objednala výstavbu divadelního sálu, určeného jen jí a jejím přátelům. Aby unikla svazující etiketě dvora, trávila čas na divadelních prknech. Spolu s přáteli a rodinou ráda zkoušela moderní divadelní kusy a vystupovala v komediích. Divadlo, které je pro veřejnost běžně uzavřené, zůstalo dodnes téměř nedotčené. Pouze dvakrát měsíčně, pro malou skupinu návštěvníků, předvádí kurátor na svou dobu natolik pokročilou jevištní techniku, že ještě po 240 letech dokonale funguje. Pozoruhodná je zdejší potemnělá atmosféra, nejsou zde žádné velké lustry a jeviště je třikrát tak velké jako hlediště. To proto, že se tu nekonala představení pro publikum, Marie Antoinetta a dvořané hráli pouze pro vlastní potěšení. Královnino divadlo je málo známým pokladem, který je potřeba uchovat jako kulturní dědictví. Další zdejší poklad se ovšem nabízí očím návštěvníků již 350 let – jsou to versailleské fontány a vodotrysky, jež byly koncipovány Ludvíkem XIV. Na tradici zahradních slavností, které král pořádal od roku 1664, navazují dnešní „Velké vodní hry“, kdy jedinečné světelné a vodní představení versailleských vodotrysků doprovází moderní elektronická hudba.
