Bořek Šípek (*14. 6. 1949 – †13. 2. 2016) se zařadil mezi klíčové osobnosti, které šířily dobré jméno českého designu daleko za našimi hranicemi. Prosadil se především jako tvůrce skleněných uměleckých objektů a nábytku. Po absolvování umělecké průmyslové školy v roce 1968 emigroval se sestrou do Německa a během zahraničních studií získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delft. Od roku 1983 vedl vlastní architektonické a designové studio v Amsterdamu a spolupracoval s významnými světovými firmami. Po pádu režimu založil nové umělecké studio v Praze a přispěl k záchraně sklářské tradice v Novém Boru otevřením firmy Ajeto. Byl jmenován profesorem architektury a designu, jeho pedagogickým působištěm se stala Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. Výraznou etapou v jeho kariéře byla funkce hlavního architekta Pražského hradu, jež obnášela obnovu hradních interiérů i tvorbu řady originálních artefaktů. V následujících letech se podílel na výstavách českého designu a skla – například v Pekingu či Miláně, zakládal obor enviromentálního designu na Technické univerzitě v Liberci. Jeho bohaté aktivity bohužel předčasně ukončila nevyléčitelná nemoc. S Šípkovými díly se lze dnes setkat ve sbírkách řady světových muzeí a galerií i v soukromých sbírkách známých umělců.
