Jsme v legendárních časech a ocitáme se na Tristanově lodi. Ta se vrací z Irska do Cornwallu. Na palubě je Isolda, která se má stát ženou starého krále Marka z Cornwallu. Isolda několikrát prostřednictvím své služebné Brangäny přikazuje Tristanovi, aby k ní přišel. Ten ale nemůže opustit kormidlo. Jeho panoš Kurwenal jízlivě poznamenává, že pán nemusí poslouchat ženu, kterou veze svému strýci. Přidává posměšnou písničku o Moroldovi, který přišel do Cornwallu vybírat daně a místo nich se vrátila do Irska jen jeho hlava. Rozlícená Isolda líčí Brangäně, že byla skutečně zasnoubena s irským knížetem Moroldem, který byl v Anglii zavražděn. Jednou k ní na lodi dorazil zraněný rytíř, který se představil pod jménem Tantris. Ona ho vyléčila a teprve později zjistila, že pečovala o Moroldova vraha. Byl to Tristan a Isolda si z etických důvodů odmítá přiznat, že ho miluje. Pozve Tristana do své kajuty a nabízí mu nápoj usmíření. Tristan však pochopí, že mu Isolda předkládá nápoj smrti. Napije se z nabídnuté číše, druhou půli dopíjí Isolda. V očekávání blízké smrti se oba horoucně vyznají z dávno potlačované lásky. Vytoužená smrt však nepřichází – Brangäna jim místo jedu podala kouzelný elixír lásky. Hlasy námořníků vítají příjezd lodi do Cornwallu, milenci se však nemohou probrat z omámení láskou.
