Turandot je poslední dílo, na kterém Giacomo Puccini pracoval před svou smrtí, a už jej nestačil dokončit. Pověřil dopracováním svého žáka Franca Alfana a předal mu potřebné pokyny. Z hlediska hudební harmonie to bylo skladatelovo nejodvážnější dílo. Vycházel ze starověké čínské legendy o neskutečně krásné, ale chladnokrevné princezně. Vyhlásila, že její ruku a císařský trůn získá ten, kdo rozluští tři hádanky. Komu se to nepodaří, skončí o hlavu kratší.
Princ Kalaf se do ní bezhlavě zamiluje a rozhodne se, že je zkusí uhádnout. Princezna má tedy novou oběť. Zpívá slavnou árii "In questa reggia", v níž líčí, jak její dávnou pramáti zajal tatarský chán, umučil ji k smrti a vyplenil celou zemi.
Turandot Kalafa varuje, aby si rozmyslel, jestli chce zkoušet štěstí tam, kde zatím nikdo neuspěl, ale Kalaf si je jistý vítězstvím. Když jakoby zázrakem rozluští tři hádanky, zoufalá princezna úpěnlivě prosí otce, aby ji nevydával na milost cizinci. Kalaf se rozhodne, že dá princezně druhou šanci. Pokud do úsvitu zjistí jeho jméno, sám půjde dobrovolně na smrt. Pokud ne, stane se jeho ženou. Turandot nařídí, že nikdo v Pekingu nesmí spát, dokud se nedozví cizincovo jméno. Kalaf na tomto místě zpívá jednu z nejkrásnějších tenorových árií "Nesun dorma", Ať nikdo nespí. Tu také v závěru pořadu provede portugalská hudební skupina Cassete Pirata v novém, moderním bigbítovém hávu. O interpretačních úskalích náročné tenorové role prince Kalafa hovoří s Caterinou Molderovou portugalský pěvec Paulo Ferreira.
