Vedle undergroundové scény existovala v sedmdesátých letech tzv. alternativa, jak byly nazývány kapely, které hrály v ojedinělých pražských klubech i jinde. Takzvaný "androš" a alternativa ale nežily v symbióze, ani v dobrých vztazích. Underground nesl důsledky kriminalizace a ghettizace, alternativa mohla veřejně vystupovat, i když v omezeném měřítku. Stehlík-Kilhets, Extempore, Elektrobus, Expanze, F.O.K. Lesíka Hajdovského a další kapely hrály svou nezařaditelnou muziku, muzikanti se přeskupovali, inspirací byla často tvorba Franka Zappy. O hudebních projektech (např. Milá čtyř viselců), nástrojové a zvukové podobě i inspiracích alternativy hovoří členové kapel M. Chadima, J. Neduha, V. Marek, D. Fikejz a mnoho dalších. A na závěr je zdůrazněna role Jazzové sekce a Pražských jazzových dnů.
