Počátkem sedmdesátých let se začala vytvářet propast mezi oficiální kulturou a undergroundem. Přitom muzikanti vyprávějí, že jejich prvotním impulsem nebyl boj proti establishmentu, chtěli jen hrát hudbu podle svého vkusu. O éře neoficiálních akcí, zákazů, koncertů pro známé, "svatebních" oslav, i o policejním zásahu v Českých Budějovicích vyprávějí členové a spolupracovníci kultovní skupiny The Plastic People of the Universe M. Hlavsa, J. Janíček, I. M. Jirous, E. Bondy a řada dalších, přímých účastníků undergroundové scény té doby, ale i jiní – například bratři Topolové, J. Skalník, M. Knížák a V. Havel.
