Velký Bezděz je nesporně hora, ze které je možné kontrolovat čtvrtinu Čech. Také proto na jeho vrcholu vyrostl raně gotický hrad, který se stal zřejmě nejslavnějším královským žalářem. Tady nedobrovolně prožil řadu měsíců teprve sedmiletý Václav II., kterého tady nechal uvěznit markrabě Ota Braniborský. Květa Fialová s Václavem Cílkem putují na Bezděz ve stopách Karla Hynka Máchy a jejich cesta vede kolem Velkého rybníka, který byl až koncem čtyřicátých let 20. století přejmenován na Máchovo jezero. Sousední rybník Břehyně je starší a přírodovědně mnohem cennější: obklopují jej rákosiny, rašeliniště, mokřadní louky a už v roce 1933 byl vyhlášen za přírodní rezervaci. V celé oblasti až k Ralsku jsou neobyčejně chudé písčité půdy, a tak se toto území od středověku spíše vylidňuje. Možná právě proto se Karel Hynek Mácha do tohoto pustého kraje zamiloval. Bezděz navštívil nejméně sedmkrát a v jeho okolí našel i námět pro svůj Máj. Jakou roli sehrála tato pevnost v české historii a jak cenná je okolní krajina?
