Literární místopis

Zlínský kraj. Místo, kde se příběhy neodehrávají jen v čase, ale i v jazyce. Míchá se tu čeština, slovenština, valašské nářečí i kopaničářská tvrdost – a právě tahle směs drží kraj pohromadě. Literatura tady hledá paměť, rodinné příběhy, zamlčené pravdy – a často je nachází tam, kde se nejmíň mluví.
Na okraji Zlínského kraje leží Valašské Meziříčí. Město leží v malebném údolí na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Je to místo se silnou identitou – a právě sem zasadila Alena Mornštajnová svůj román Hana. Ten odkrývá nejen příběh Miry a její podivínské tety, ale i zamlčená válečná traumata. Brumov-Bylnice je malé město v podhůří Bílých Karpat, kousek od slovenských hranic. Na první pohled může působit jako nenápadné pohraniční město, ale literárně má rozhodně co nabídnout – především díky Ludvíku Vaculíkovi, který je jednou z nejosobitějších postav české literatury 20. století. Vyrůstal zde v Brumově a vzpomínky na toto místo, dětství a rodinu jsou klíčovými motivy jeho esejů, publicistiky i beletrie. Jeho vztah k rodnému místu nám přiblíží jeho synové Jan a Ondřej. Děj jednoho z nejzásadnějších románů 20. století, Kunderova Žertu, se odehrává v okolí Uherského Hradiště. A možná i proto se v něm objevuje slavná Jízda králů. O tom, jak Kundera zachytil tradici, krajinu i svět lidové hudby, si Jára bude povídat s Josefem Holcmanem – člověkem, který tomu rozumí nejen literárně, ale i z vlastní zkušenosti. Další spisovatelkou spojenou s Beskydami je Kateřina Tučková. V roce 2012 vyšel její román Žítkovské bohyně, příběh místních léčitelek, o nichž se tradovalo, že dokážou nahlížet do lidského osudu a pomáhat tam, kde si jiní nevědí rady. Román rázem proslavil vesnici Žítkovou, ležící v kopcích Bílých Karpat. A tak se obě – Žítková i Kateřina Tučková – nesmazatelně zapsaly do mapy české literatury.