Nouzov u Semil, Březová nad Svitavou nebo Uherský či Havlíčkův Brod. I v těchto místech si lze užít zajímavosti a artefakty, které se hlásí k příběhu českého titána. Je možné se pokusit rozhlédnout z Cimrmanovy nejnižší rozhledny nebo se pokochat u Sousoší Járy Cimrmana, Růženky a Inspektora Trachty, které na mistrovu počest vytvořil v roce 2020 sochař Radomír Dvořák. Za cimrmanovským odkazem se Miroslav Táborský tentokrát vydává s Janem Hrabětou, Miloněm Čepelkou nebo Petrem Reidingerem.
Samotného a nikdy neexistujícího Járu Cimrmana si za půlstoletí národ tak oblíbil, že po něm začal pojmenovávat ulice, školy, rozhledny, studánky, přírodní scenérie a řadu turistických míst po celé České republice. Cimrman obsadil republiku mnohem více než jakýkoliv český velikán. Ani Smetana, Dvořák, Jirásek, Němcová nebo Masaryk nedostávají v českých městech a obcích, či přírodních rezervacích tolik prostoru jako Jára Cimrman.
