1956, 102 min
Rakouskouherský císař František Josef a Alžběta Bavorská, zvaná Sissi, mají po svatbě a prožívají chvíle štěstí na vídeňském zámku Schönbrunn. Láskyplné momenty s manželem dávají Sissi na chvíli zapomenout na zlatou klícku, kterou se pro ni život u dvora stal. Stranou idyly svádí marný boj vůči svazujícím normám dvorské etikety, což ještě vyostřuje její vztah s tchýní, Žofií Frederikou Bavorskou. Nad štěstím manželů se stahují mračna také kvůli vypjaté politické situaci, a to nejen stran hrozící války s Ruskem, ale také uvnitř říše. V Uhrách se stupňuje napětí, které se ale díky naléhání Sissi podaří uklidnit. Mladé císařovně se rýsuje štěstí i v osobním životě, když zjistí, že je těhotná. Radost z prvorozené dcery ovšem nemá dlouhého trvání, když se výchovy ujímá Žofie. Sissi velmi těžce nese, že má k dceři omezený přístup, nicméně největší rána má teprve přijít.
Po závratném kasovním úspěchu prvního filmu se rozhodl producent a režisér Ernst Marischka kout železo dokud bylo žhavé a záhy započal s natáčením druhého dílu, jenž měl nakonec premiéru takřka přesně rok po první Sissi. Ačkoli Romy Schneiderová, z níž role mladé císařovny udělala mezinárodní hvězdu, již nechtěla part opakovat, tvůrci ve spolupráci s jejím nevlastním otcem Hansem Herbertem Blatzheimem, jenž s nově nabytou popularitou manželčiny dcery převzal roli jejího agenta, herečku k účasti přemluvili, když na oplátku mohla hrát vysněný náročnější part v adaptaci románového dramatu Robinson nesmí zemřít. Také druhý film o lásce a trápení Sissi se stal ohromným diváckým hitem. Byl uveden do desítek zemí světa a dále zvýšil popularitu Romy Schneiderové i jejího hereckého partnera Karlheinze Böhma.
Stejně jako v případě prvního dílu se i tentokrát scénář neohlíží moc na historická fakta a naopak se s „uměleckou licencí“ soustředí na rozvádění romantické linie. Spolu s dalšími díly celkové trilogie o životě Sissi náleží do dobově velmi populárního žánru tzv. heimatfilmů. Jednalo se o snímky, které důrazem na odlehčené melodramatické konflikty, často zasazené do doby před světovými válkami, vyzdvihováním tradičních hodnot i záběry přírodních scenérií souzněly s náladami konzervativního publika německy mluvících teritorií poválené éry, které se obracelo k ideálům starých časů.
