
dokumentární
Síla obrazového sdělení byla zřejmá hned po uvedení prvních filmů na počátku dvacátého století. Filmový průmysl poté pokračoval ve vytváření nových ikon, které začaly s příchodem televize vstupovat do našich domácností. Počátkem sedmdesátých let však nastalo období krize. I tu nám však opět zprostředkovala televize prostřednictvím obrazů. Nové ikony ztělesňovaly tehdejší politické vzestupy a pády. Takoví lidé jako Muhammad Ali, Simone Veilová a Lech Walesa nám připomínali, že ve světě dosud existuje spousta křivd a neshod, které nám televize zprostředkovávala v přímém přenosu. Zůstane v dramatickém závěru 20. století ještě nějaké místo pro ikony, jež by nám umožnily snít?

















